Vazby mezi díly
Díla, která v systému evidujeme, si můžeme rozdělit na dvě kategorie - nadřízená a podřízená. Do první kategorie zařadíme například knihy, periodika, AV média a hudebniny. Ve druhé kategorii pak budou například přívazky, články, skladby a rozpisy hudebnin, jelikož se tyto typy děl vážou ke svému nadřízenému dílu z první skupiny. Z toho nám vyplývá, že mezi sebou můžeme vázat buď díla stejné úrovně nebo nadřízená a podřízená díla.
Vazby mezi díly stejné úrovně
Pokud chceme vytvářet vazbu mezi díly stejné úrovně, znamená to, že budeme propojovat buď nadřízené dílo s nadřízeným, nebo podřízené s podřízeným. V drtivé většině se ale bude jednat o vazbu mezi knihami, proto si příklady ukážeme právě na nich. Postup je ovšem možné použít analogicky i u jiných typů děl. Pro realizaci vazby slouží pole 787 defaultně zobrazené na záložce Vazby v katalogizačním formuláři. Pole 787 obsahuje vícero podpolí. My si popíšeme jen několik základních, které se při propojování využívají nejčastěji.
Seznam podpolí, jejich účel a funkce
Podpole T a ) nejsou oficiální MARCová podpole a jejich využití slouží pro usnadnění práce katalogizátorovi a vytvoření vazby mezi díly.
- T - Slouží k vybrání propojovaného díla přes tlačítko lupy. Od vybraného díla se rozkopírují jeho vyplněné údaje do jednotlivých podpolí pole 787.
- do podpole t se vloží název propojovaného díla
- do podpole a se vloží autor propojovaného díla
- do podpole d se vloží nakladatelské údaje z podpolí 264a, 264b, 264c propojovaného díla
- do podpole x se vloží ISSN z podpole 022a propojovaného díla
- do podpole z se vloží ISBN z podpole 020a propojovaného díla
- do podpole w se vloží ID propojovaného díla
- ) - Slouží k určení typu vazby pro snazší orientaci knihovníka.
- Je nutné ho vyplnit, pokud propojujeme nadřízené a podřízené dílo, aby došlo ke správnému propojení záznamů. Při propojování dvou děl stejné úrovně je vhodné ho vyplnit, pokud chceme, aby v katalogu vnikl přímý proklik mezi díly.
- Zobrazuje se na návěšťovém lístku.
- Typ vazby je například Části >> Knihy v případě, že vytváříme přívazek knihy, nebo Článek >> Periodikum, pokud vytváříme článek periodika.
- Typ vazby uvádíme v pořadí Co vážu >> Kam vážu.
Následující podpole jsou oficiální MARCová podpole, která se nejběžněji využívají při zapisování vazeb.
- i - Slouží k zápisu vlastního návěští.
- Text zapsaný zde se vždy zobrazí v katalogu jako návěští pole 787.
- Pokud je toto podpole prázdné a 2. indikátor není vyplněn, generuje se jako návěští text "Související díla".
- Pokud je toto podpole prázdné a 2. indikátor má hodnotu 8, negeneruje se žádné návěští (pro tento případ je možné nastavit výchozí text, který se bude v katalogu zobrazovat místo návěští).
- t - V tomto podpoli se udává název zdrojového dokumentu.
- g - Zde se nejčastěji zadává číslo části.
- a - Do tohoto podpole se nejčastěji zadává autor propojovaného díla.
- d - Zde se zapisují informace o místě, nakladateli a roku vydání.
- x - Slouží k zápisu ISSN propojovaného díla.
- z - Slouží k zápisu ISBN propojovaného díla.
- w - Do tohoto podpole se zadává ID propojovaného díla. Vyplňuje se automaticky při použití podpole T.
(obr. 1)
Vytváření vazeb
Nejlehčí způsob, jak vazbu vytvořit, je využít funkce, kterou nabízí podpole T. Kliknutím na ikonku lupy se nám otevře tabulka se seznamem děl, kde vyhledáme propojované dílo, které kliknutím označíme. Stisknutím Vybrat se nám dílo přenese do podpole T, a pokud mělo vyplněné i další údaje, přenesou se do jednotlivých podpolí také.
(obr. 2)
(obr. 3)
Následně si můžeme některé údaje upravit nebo doplnit a podpole seřadit tak, jak chceme, aby se zobrazovala v katalogu. Pokud chceme, aby v katalogu fungoval přímý proklik mezi díly, vybereme také typ vazby. Když jsme hotovi, dílo uložíme.
(obr. 4)
Při vyhledání knihy Andělé a démoni se nám nyní zobrazí také kniha Šifra mistra Leonarda, protože je k ní hledané dílo navázáno. Kdybychom naopak chtěli, aby se kniha Andělé a démoni zobrazila při vyhledání knihy Šifra mistra Leonarda, museli bychom u díla Šifra mistra Leonarda na tuto knihu také vytvořit vazbu.
(obr. 5)
Vytváření vazeb u dlouhých knižních ság
U dlouhých knižních ság není vhodné vytvářet vazbu z každého díla na všechny jeho díly. Vazby by se v takovém případě staly nepřehledné a těžko udržitelné. S každým nově vydaným pokračováním by bylo nutné nejen vytvořit z tohoto díla vazbu na všechny předchozí díly, ale také u všech předchozích dílu přidat vazbu na to nové. Proto je lepší zvolit metodu, kde se každému dílu ságy přidá pouze jedna vazba, která obsahuje hlavní název ságy, a zadá se hodnota 8 ve 2. indikátoru.
(obr. 6)
Pokud na dokumentu není jasně uveden údaj s názvem série, může se použít významný nebo všeobecně známý název - jako v příkladu níže.
(obr. 7)
Vazby mezi nadřízeným a podřízeným dílem
Další způsob, jak mezi sebou díla propojit, je vytvoření vazby mezi nadřízeným a jeho podřízeným dílem (rozpisem). Takto nám vznikají vazby typu Části >> Knihy, Článek >> Periodikum, Skladby >> AV Média, Rozpis hudebnin >> Hudebniny. Rozpisy pro knihy, AV média a hudebniny se vytvářejí stejným způsobem. U článků je postup lehce odlišný. Proto si ukážeme, jak vytvořit přívazek knihy a článek periodika.
Vytváření rozpisů knih, AV médií a hudebnin
Vyhledáme si ve fondu knihu, které budeme chtít vytvořit přívazek. Záznam otevřeme a přesuneme se na záložku Rozpis, kde klikneme na tlačítko Vytvořit.
(obr. 8)
Ve formuláři, který se nám zobrazil, můžeme zkusit dohledat přívazek na některém z volných zdrojů. Ve většině případů bude nejspíše nutné založit zcela nové dílo. Podle toho klikneme buď na Převzít nebo Vytvořit. V našem případě si vytvoříme nový záznam.
(obr. 9)
Vazbu u rozpisů realizujeme v poli 787 stejně jako vazbu mezi díly stejné úrovně. Do formuláře nového přívazku se nám rovnou přenesou údaje od nadřízeného díla a zvolí se odpovídající typ vazby. Následně můžeme podpole seřadit, patřičným způsobem vyplníme v souladu s katalogizačními pravidly i další pole a záznam kliknutím na tlačítko uložíme a zavřeme.
(obr. 10)
Po uložení přívazku se nám opět zobrazí formulář nadřízeného díla, kde se nyní v seznamu rozpisů zobrazí námi vytvořený záznam. Stejným způsobem můžeme vytvářet další rozpisy. Když jsme se vším hotovi, klikneme na Zpět k procházení a tím formulář uzavřeme. Při vyhledání v katalogu se u nadřízeného díla zobrazí seznam jeho rozpisů a u podřízeného díla odkaz na jeho nadřízené dílo.
(obr. 11)
Vytváření článků periodik
Články jsou jediný podřízený dokument, při jehož vytváření volíme jiný postup než u ostatních rozpisů. Můžeme si všimnout, že periodika neobsahují na formuláři záložku Rozpis. Tudíž nebudeme začínat u nadřízeného díla, ale rovnou přejdeme k vytváření nového článku.
(obr. 12)
Při vytváření záznamu postupujeme podle katalogizačních pravidel a nejprve vyplníme všechna povinná pole a pole, která jsou pro nás důležitá. Když máme zadány všechny údaje, přesuneme se na záložku Zdroj, kam budeme psát údaje o zdrojovém periodiku. Na rozdíl od všech ostatních vazeb se údaje o propojovaném periodiku zapisují do pole 773. Struktura jeho podpolí je velmi podobná poli 787. Nachází se zde však pár odlišností.
- g - Plní stejnou funkci jako v poli 787, zde má ale komplexnější způsob zápisu.
- Údaje se do podpole uvádí ve formátu Roč. <Ročník>, č. <číslo> (<Datum/rok vydání>), s. <Rozsah stran>
- Například: Roč. 15, č. 3 (2020), s. 12-15
- q - Zde zadáváme číslo a ročník periodika ve formátu <Ročník>:<číslo>
- Například: 15:3
- 9 - V tomto podpoli zapisujeme datum/rok vydání ve formátu RRRRMMDD nebo RRRR
- Například: 20200307 nebo 2020
Opět využijeme funkce rozkopírování podpole T. Stiskneme lupičku, vyhledáme si zdrojové periodikum, označíme ho a klikneme na tlačítko Vybrat.
(obr. 13)
Nyní doplníme informace do podpolí g, q, 9. Jako typ vazby zvolíme Článek >> Periodikum. Jednotlivá podpole seřadíme, a pokud jsme se záznamem spokojeni, můžeme ho uložit a zavřít. Nyní máme u článku vytvořenou vazbu na zdrojové periodikum. Při vyhledání článku v katalogu se u něj zobrazí informace o jeho zdroji. Pokud bychom hledali podle periodika, vyhledáme ono periodikum a zároveň i jeho články.
(obr. 14)